Norské dřevo na kolej (Haruki Murakami)

Norské dřevo bych vřele doporučil každému, kdo je v prváku na vejšce, maximálně v polovině druháku. Ten nový prožitek otevřeného světa ve velkém městě a romatické pocity na každém kroku. Případně si tuhle knížku kupte a schovejte; potom první večer na kolejích to vytáhněte - jako když to najdete:-) Jelikož se děj odehrává na konci šedesátých let, tak se to nemusí snažit být moderní za každou cenu pomocí rušivých kulis. Hlavní hrdina prožije zhruba dobu od sedmnácti do jedenadvaceti let, všude samá láska, nezávazná známost, sebevraždy, brigády, veřejná doprava, blázince, koleje a podnájmy. A taky trochu stylového životního moudra:

"Mysli si, že je život krabice sušenek."

Podíval jsem se na ni a několikrát překvapeně zavrtěl hlavou.

"Asi nejsem zrovna nejchytřejší, ale občas vůbec nechápu, co mi chceš vlastně říct."

"V krabici se sušenkama je spousta druhů sušenek a ty máš některý z nich rád a některý ne. A když sníš nejdřív ty, co ti chutnaj, zbydou ti nakonec jen ty nedobrý. Myslím, že se těm nedobrejm nedá vyhnout, takže když skousneš nejdřív je, zůstaou ti pak už jen ty lepší. A život je něco jako taková veliká krabice sušenek."

"Aha, filozofie."

"Ale pravdivá. Znám to z vlastní zkušenosti," řekla Midori.